Cytostatika ale i většina nových protinádorových léků (inhibitorů a monoklonálních protilátek) patřících do tzv. cílené terapie (targeted therapy) není specifická jen pro nádorové buňky. Ideální protinádorový lék je tedy takový, který specificky ničí maligní buňky a nepoškozuje buňky zdravé. Další ideální vlastností takového léku kromě jeho specifity by mělo být, že jeho cílem bude kmenová buňka, která dává vznik ať už leukemické populaci nebo populaci buněk solidního nádoru. Zdá se, že takovou látku popsali autoři v uvedeném článku. Zatím je vyzkoušena její účinnost in vitro. Tato látka ničí leukemické kmenové buňky, zatímco kmenové buňky pro zdravou krvetvorbu jsou ušetřeny. Látka byla vyzkoušena v kultivaci progenitorových buněk akutní myeloidní leukemie a buněk akutního zvratu chronické myeloidní leukemie. Autoři dále prokázali, že tato látka podána NOD/SCID (nonobese diabetic/severe combined immune deficient) myším zabránila engrafmentu leukemických buněk.
Co je to za látku? Byla získána z jednoho druhu kopretiny anglicky nazvané Feverfew, česky řimbaba a latinsky Tanacetum parthenium. Autoři ji nazývají parthenolid, chemicky sesquiterpen lakton. Tato látka byla používána již dlouho v herbální medicině proti migréně a reumatoidní artritidě.
Jaký je mechanismus účinku? Parthenolid patrně indukuje apoptózu nádorových buněk trojím způsobem. Inhibuje kinázu aktivující NF-kB, aktivuje p53 a vyvolává v buňce oxidační stres zvýšením ROS (reactive oxygen species).
Protinádorový efekt byl vyzkoušen, jak je uvedeno výše, na kmenových buňkách akutní myeloidní leukemie a akutního zvratu chronické myeloidní leukemie, ale jiní autoři prokázali efekt parthenolidu i na nádorové buňky např. karcinomu tlustého střeva a na buňky některých nádorových buněčných linií. Proapoptotický účinek parthenolidu na maligní buňky zvyšuje in vitro současně aplikovaný prostaglandin PGJ2, který je jedním z inhibitorů aktivace NF-kB a který může také indukovat intracelulární oxidativní stres.
Jaká je naděje na užití parthenolidu in vivo u maligních onemocnění? Existují už první zprávy, že parthenolid může být chemicky modifikován tak, že se zdokonalí jeho rozpustnost ve vodě, aniž by ztratil své protitumorózní vlastnosti. Odpověď na otázku, zda může být parthenolid použit v humánní medicině v léčbě leukemií nebo jiných malignit, vyžaduje další testování této látky.
Monica L. Guzman, Randall M. Rossi, Lilliana Karnischky et al. Blood 2005;105:4163-4169.R.N.