Nádorové markery vznikají buď přímo v nádorových buňkách, nebo v hostitelské tkáni v reakci na invazivní růst nádoru či metabolické změny nádorem indukované, ale může se i jednat o produkt buněčné destrukce.

      Chemicky se jedná o různorodou skupinu látek. Mezi nejdéle známé patří onkofetální antigeny a placentární proteiny. K nádorovým markerům ale počítáme i některé hormony a enzymy. Dále sledujeme skupinu antigenů, které se označují zkratkou Ca (carbohydrate/cancer antigen) a číslem, které je číslem nejvhodnější protilátky použité k průkazu konkrétního antigenu.

      V klinické praxi jsou nádorové markery důležité především pro monitorování efektu protinádorové terapie a podchycení časného relapsu onemocnění. Mohou být i vhodné pro posuzování prognózy a rozsahu onemocnění. Jako pomocnou metodu je lze využít k rozlišení benigního a maligního procesu. Důležitou roli hrají při pátrání po primárním zdroji u generalizovaného onemocnění. Dále je lze využít k časné detekci nádoru u rizikové populace. Zatím ale neexistuje žádný vhodný marker pro screening zdravé populace.

Jaké markery sledovat podle diagnóz:

      Závěrem lze konstatovat, že vyšetření nádorových markerů je nedílnou součástí diagnostiky zhoubných nádorů, ale jejich hodnoty je nutné posuzovat vždy s ohledem na výsledky ostatních vyšetření.

H. H.